Ještě před několika lety se o střevních bakteriích mluvilo hlavně v souvislosti s trávením. Dnes už ale víme, že lidský mikrobiom patří mezi nejdůležitější regulační systémy v těle. Ovlivňuje imunitu, metabolismus, hmotnost, psychiku, energii i rychlost stárnutí. Někteří vědci dokonce říkají, že mikrobiom funguje téměř jako samostatný orgán.
Uvnitř našich střev totiž žijí biliony mikroorganismů vytvářejících mimořádně složitý ekosystém. A nejzajímavější na tom je, že zdraví člověka není určeno jen tím, jaké bakterie ve střevech máme, ale především tím, co tyto bakterie vyrábějí.
Právě zde začíná jeden z nejdůležitějších příběhů moderní medicíny.
Tlusté střevo: největší anaerobní ekosystém v těle
Největší množství bakterií se nachází v tlustém střevě. Zatímco v tenkém střevě žije relativně málo mikrobů, tlusté střevo představuje doslova mikrobiální město. V jediném gramu střevního obsahu zde mohou být stovky miliard bakterií.
Toto prostředí je přitom téměř bez kyslíku. Dominují zde anaerobní bakterie – mikroorganismy, které kyslík nepotřebují a některé z nich při kontaktu se vzduchem rychle hynou.
A právě to je důležitý detail.
Mnoho nejcennějších střevních bakterií je totiž extrémně citlivých na kyslík. To vysvětluje, proč není jednoduché vytvořit skutečně účinná probiotika. Bakterie, které jsou pro zdraví pravděpodobně nejdůležitější, často nepřežijí výrobu, skladování ani cestu trávicím traktem.
Moderní výzkum proto stále více ukazuje, že důležitější než „dodávání nových bakterií“ může být podpora těch, které už ve střevě žijí.
Probiotika versus prebiotika
Ještě nedávno se zdálo, že řešením zdravého mikrobiomu budou probiotické kapsle. Dnes je situace mnohem složitější.
Mnoho komerčních probiotik totiž střevo osidluje pouze dočasně. Po ukončení užívání jejich množství často rychle klesá. Navíc se často jedná o kmeny osidlující ty části trávicího traktu s přístupem kyslíku.
Naopak prebiotika fungují jinak. Nejde o bakterie samotné, ale o specifické druhy vlákniny a dalších látek, které slouží jako potrava pro prospěšné střevní mikroorganismy. A právě to může být pro dlouhodobé zdraví zásadnější.
Molekuly, které mění zdraví celého těla
Když střevní bakterie fermentují vlákninu, vznikají takzvané krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA):
• acetát,
• propionát,
• butyrát.
Právě butyrát dnes vědci považují za jednu z nejdůležitějších látek, které mikrobiom vytváří.
Protože butyrát:
• vyživuje buňky tlustého střeva,
• posiluje střevní bariéru,
• pomáhá regulovat imunitu,
• tlumí chronický zánět,
• ovlivňuje komunikaci mezi střevem a mozkem.
Jinými slovy: bakterie ve střevě nevyrábějí jen „odpad“. Produkují biologicky aktivní molekuly, které fungují téměř jako signální systém ovlivňující celé tělo.
Nízká produkce butyrátu bývá spojována s:
• Crohnovou chorobou,
• ulcerózní kolitidou,
• obezitou,
• diabetem 2. typu,
• metabolickým syndromem,
• ale i depresemi a chronickým zánětem.
Bakterie, která fascinuje vědce
Mezi nejdůležitější mikroorganismy lidského střeva dnes patří: Faecalibacterium prausnitzii
Přestože její jméno většina lidí nikdy neslyšela, může tvořit až 15 % zdravého mikrobiomu.
F. prausnitzii patří mezi největší producenty butyrátu. Její přítomnost bývá spojována se zdravým metabolismem, nižším zánětem a lepší funkcí střevní bariéry.
Naopak její úbytek se opakovaně objevuje u lidí:
• s Crohnovou chorobou,
• ulcerózní kolitidou,
• obezitou,
• diabetem,
• i některými psychickými poruchami.
Vědci dnes dokonce uvažují, že tato bakterie může fungovat jako jeden z hlavních „regulátorů imunitního klidu“. Problém je, že F. prausnitzii téměř nepřežívá kontakt s kyslíkem. Proto ji nelze jednoduše přidávat do běžných probiotických kapslí. A právě zde vstupují do hry moderní prebiotika.
Proč budoucnost možná patří prebiotikům
Současná mikrobiomová věda se stále více posouvá od jednoduchých probiotik k cílené podpoře celého střevního ekosystému. Cílem už není jen „spolknout bakterii“, ale vytvořit prostředí, ve kterém budou správné bakterie prosperovat.
Nejdůležitější roli zde hraje kvalitní vláknina:
• rezistentní škrob,
• inulin,
• beta-glukany,
• pektiny,
• fermentovatelné polysacharidy.
Tyto látky podporují právě producenty butyrátu, jako je F. prausnitzii. Mikrobiom proto miluje:
• luštěniny,
• oves,
• celozrnné obiloviny,
• cibuli,
• pórek,
• zelené banány,
• nebo vařené a následně zchlazené brambory. 
Prebiotika PureFriends: nová generace prebiotik
Jsou naše prebiotika ZDRAVÝ MIKROBIOM, protože jsou vyráběna z celého žlutého kiwi. Na rozdíl od klasických prebiotik, která obsahují jednu izolovanou vlákninu, ZDRAVÝ MIKROBIOM využívá komplexní „whole-food“ přístup.
Obsahuje:
• pektiny,
• fermentovatelnou vlákninu,
• polyfenoly,
• antioxidanty,
• i další bioaktivní látky přirozeně přítomné v kiwi.
To je důležité, protože mikrobiom ve skutečnosti nefunguje na jediné molekule. Reaguje na celé biologické prostředí.
Jednou z nejzajímavějších vlastností pureFRIENDS prebiotik je pomalejší fermentace. Mnoho běžných prebiotik, například inulin nebo FOS, je fermentováno velmi rychle, což může u citlivějších lidí vyvolávat nadýmání a plynatost.
Komplexní kiwi vláknina je naopak fermentována postupně podél větší části tlustého střeva. To může znamenat lepší toleranci i delší produkci prospěšných metabolitů.
Název přípravku se zároveň zaměřuje na podporu bakterií produkujících butyrát, zejména F. prausnitzii. Klinické studie naznačují, že kiwi vláknina může pomáhat zvyšovat její množství a podporovat tvorbu butyrátu.
Střevo jako centrum budoucí medicíny
Výzkum mikrobiomu dnes patří k nejrychleji rostoucím oblastem biomedicíny. Vědci zkoumají jeho souvislosti s:
• obezitou,
• diabetem,
• autoimunitními chorobami,
• depresemi,
• neurodegenerativními nemocemi,
• i samotným stárnutím.
Stále více se ukazuje, že zdraví možná nevzniká jen v genech nebo v mozku, ale také v bilionech mikroorganismů žijících hluboko v našem střevě.
Zhuang, K., Luo, H., Zeng, M. et al. Effects of probiotics, prebiotics, and synbiotics on gut microbiota in older adults: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Nutr J 24, 147 (2025). https://doi.org/10.1186/s12937-025-01218-1
Oliphant, K., Allen-Vercoe, E. Macronutrient metabolism by the human gut microbiome: major fermentation by-products and their impact on host health. Microbiome 7, 91 (2019). https://doi.org/10.1186/s40168-019-0704-8
Cox, T.O., Lundgren, P., Nath, K. et al. Metabolic control by the microbiome. Genome Med 14, 80 (2022). https://doi.org/10.1186/s13073-022-01092-0
Goya-Jorge, E., Bondue, P., Gonza Quito, I. E., Laforêt, F., Antoine, C., Boutaleb, S., Douny, C., Scippo, M.-L., de Ribaucourt, J. C., Crahay, F., & Delcenserie, V. (2023). Butyrogenic, bifidogenic and slight anti-inflammatory effects of a green kiwifruit powder (Kiwi FFG®) in a human gastrointestinal model simulating mild constipation. Food Research International, 173(2), 113348. https://doi.org/10.1016/j.foodres.2023.113348
Blatchford P, Stoklosinski H, Eady S, Wallace A, Butts C, Gearry R, Gibson G, Ansell J. Consumption of kiwifruit capsules increases Faecalibacterium prausnitzii abundance in functionally constipated individuals: a randomised controlled human trial. J Nutr Sci. 2017 Oct 12;6:e52. doi: 10.1017/jns.2017.52. PMID: 29152256; PMCID: PMC5672330.
Shanthi G Parkar, Lyall Simmons, Thanuja D Herath, Janet E Phipps, Tania M Trower, Duncan I Hedderley, Tony K McGhie, Paul Blatchford, Juliet Ansell, Kevin H Sutton, John R Ingram, Evaluation of the prebiotic potential of five kiwifruit cultivars after simulated gastrointestinal digestion and fermentation with human faecal bacteria, International Journal of Food Science and Technology, Volume 53, Issue 5, May 2018, Pages 1203–1210, https://doi.org/10.1111/ijfs.13697
